VELIKONOčNí ZVYKY A TRADICE: VíTE, CO ZNAMENAJí?

Velikonoční týden je v plném proudu a pro Křesťany jsou právě Velikonoce těmi nejvýznamnějšími svátky. Během velikonočních svátků si připomínáme Kristovo zmrtvýchvstání a tyto dny charakterizují různé zvyky a tradice. Většinu z nich známe, ale víte, co vlastně znamenají?

Jaké dny nás čekají?

• Zelený čtvrtek – tento den je dnem odpuštění. Ve čtvrtek utichají zvony a pro své požehnání odlétají do Říma. Zpět se opět vracejí v sobotu večer. Protože v tomto čase nezvoní, jejich zvuk nahrazují řehtačky. Na zelený čtvrtek bychom měli jíst zelené, zdravé a na oko pestré jídlo. V tento den se však pečou i jidáše a hned ráno lidé mají vyjít ven a omýt se rosou, která zajistí krásu.
• Velký pátek – v tento den došlo k ukřižování Ježíše Krista. Na Velký pátek rozhodně neperte prádlo, které by se podle pověr pralo v krvi Ježíše, ale zároveň si nic nepůjčujeme peníze, či jiné předměty a nepracujeme na zahradě. Po celý den se Křesťané postí. 
• Bílá sobota – v sobotu končí půst a naplno začínají oslavy jara. Slečny se pouští do barvení vajíček a chlapci pletou pomlázky. V tento den se také pečou mazance, beránci a nádivka. 
• Velikonoční neděle – tento den nazýváme Božím hodem a je nejvýznamnějším dnem celého velikonočního týdne. V neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých a proto se tomuto dni říká také Den Páně. V neděli se nechávají světit všechny velikonoční pochoutky a oblékáme si slavnostní oblečení nejen do kostela. 
• Velikonoční pondělí – v pondělí ráno vyráží chlapci s barevnou pomlázkou na koledu a předhání se, kdo ji má největší. Navštěvují děvčata, která vyšleháním pomlázkou omlazují a přidávají jim na kráse. Na oplátku od nich dostanou barevná vajíčka, či jinou odměnu.

Mazance, beránci a jidáše

K Velikonocům patří pečení mazanců, které zdobí snad každý sváteční stůl. Mazanec pečeme ze stejného těsta jako vánočku a v některých krajích se peče jak ve sladké podobě, tak ve slané. Jeho kulatý tvar symbolizuje slunce a před pečením se na jeho vrchu udělá symbolicky křížek. Mazance necháváme stejně, jako ostatní velikonoční pochutiny světit. 

Chybět nesmí ani tradiční beránek, který je symbolem čistoty, skromnosti, nevinnosti a poslušnosti. Jeho obliba byla i u našich předků ve středověku, kdy beránek představoval i Ježíše Krista, který se pro svět obětoval. 

O Velikonocích se často pečou také jidáše, které mají tvar připomínající provaz, kterým se Jidáš oběsil hned poté, co zradil Ježíše Krista. Jidáše jsou sladké pečivo, které se pomazávají medem. 

Barvení a zdobení vajíček

Vajíčka patří mezi nejdůležitější symbol Velikonoc, který známe již od útlého věku. Vajíčka symbolizují jarní svěžest, nový život, či zrození něčeho nového. Vajíčka se zdobí pro koledníky a ozdobená vajíčka nazýváme kraslicemi. Naši předci je barvili z praktických důvodů, a to třeba proto, aby se snadněji poznalo uvařené vajíčko od syrového.

Velikonoční zajíček

Symbolem Velikonoc je rozhodně i velikonoční zajíček, symbolizující skromnost, chudobu a pokoru. Kromě toho byl ale označován také za symbol štěstí a plodnosti. Podle tradic velikonoční zajíček schovává po zahradě dětem vajíčka a děti je hned ráno v pondělí hledají. V dnešní době rodiče po zahradě dětem schovávají nejen vajíčka, ale i nejrůznější sladkosti, či tajemný poklad.

Koledování

Na velikonoční pondělí vyrážejí chlapci s ručně upletenými pomlázkami z mladého proutí za dívkami. Během koledy je pomlázkami vyšlehají a předají jim tak nejen zdraví a krásu, ale i mládí. Koledu provázejí tradiční i originální básničky, za které je dívky odměňují kraslicemi, sladkostmi nebo alkoholem. Na vesnicích je zvykem každému chlapci přidat na pomlázku další barevnou mašli. 

Zdroj: České tradice, Zvyky a tradice

Fotogalerie:

2024-03-28T06:36:42Z dg43tfdfdgfd