JAK řEšILY VE STřEDOVěKU žENY MENSTRUACI: VYRáBěLY SI VLASTNí TAMPóNY. TOHLE BYSTE ZAžíT NECHTěLY

Ti, kteří se v době temna zajímali o lékařské vědy věřili, že periodické krvácení začíná v hlavě. Poté cestuje po těle a shromažďuje jedovaté odpady. Menstruace byla proto vnímána jako čistící proces a to, co uniklo, bylo považováno za škodlivé.

Mělo se tedy za to, že intimní splynutí s menstruující ženou muže zabije nebo zdeformuje jeho potomstvo tím, že se narodí s červenými vlasy či leprou.  

Někteří také tvrdili, že pohled starší dámy s periodou dokáže uhranout a samotná krev zničí úrodu. Už Plinius starší v 1. století varoval, že „rouby umírají, semena usychají, plody ze stromů opadávají, včely hynou a dokonce i bronz nebo železo jsou najednou zachváceny rzí.”

Pokud se ale menstruující ženy projdou po poli, které sužuje hmyz, plodiny budou zachráněny. „Kapky zlikvidují housenky, červy, brouky a další havěť,“tvrdil.

Menstruace ve středověku

Toto vnímání dále podporovalo přesvědčení, že menstruace je trestem od Boha a nepříjemnosti s ní spojené jsou daní za Evin prvotní hřích. Jen tak se dal vysvětlit fakt, že většina jeptišek periodu neměla.

„Ve skutečnosti za to mohla extrémní mnišská strava a podvýživa,” říká historička Rosalie Gilbert. „Jakmile se ženy vrátily za hranice klášterů, menstruovat opět začaly.” Dalším možným důvodem, proč řeholnice cyklus neměly bylo, že mnoho bohatých žen se obrátilo k životu náboženského rozjímání až po menopauze.

Menstruační pomůcky

S tímto společenským vnímáním se našim prapředkyním nemůžeme divit, že se za menstruaci styděly a snažily se stůj co stůj zabránit tomu, aby jim krev stékala po nohách nebo znečistila oděv.

Často tak sáhly po pomůckách, jež bychom za hygienické zrovna neoznačili. Stejně jako dnes byly dvojího typu. Buď tekutinu zachytávaly předtím, než opustila tělo, nebo těsně poté.

Mezi nejpopulárnější patřily látkové pytlíčky, které se vycpaly lněnou vatou nebo speciálním mechem s názvem Sphagnum cymbifolium. Tato rostlina, rostoucí na vlhkých místech na loukách nebo u potoků, se pyšní nejen vysokou savostí, ale jak ukazují také nejnovější výzkumy, i antiseptickými vlastnostmi. Její nespornou výhodou je možnost opláchnutí a opětovného použití. 

Tuto vložku si následně ženy upevňovaly pomocí řemínků, pruhu látky nebo speciální dlouhé košile s cípy.

Pohodlný tampon

Historici předpokládají, že rostlina se využívala také k výrobě provizorních tamponů. Stačilo ji omotat kolem větvičky a vložit tam, kam bylo potřeba. Aby se nerozpadla, mohla se zpevnit pruhem látky.

Rosalie Gilbert však upozorňuje, že toto řešení bylo spíše pro moderně smýšlející ženy. „Stále převládala víra, že ucpání toku menstruační krve je nebezpečné a škodlivé,” připomíná.

Zdroje: www.rosaliegilbert.com, www.en.wikipedia.org, www.wh1350.at

2024-05-04T08:03:05Z dg43tfdfdgfd