BOHOVé ZE STARýCH řECKýCH BáJí BYLI PERMANENTNě V „RAUšI“. JEDLI KOUZELNOU AMBRóZII A POPíJELI VíNO A NEKTAR

Bohové měli rádi dobré jídlo a pití

Příběhy plné lásky a vášně, ale také roztomilého hašteření, vzájemného soupeření i silné nenávisti nepřestávají fascinovat ani dnes. A ať už čtenáře uchvátí Odysseova dvacetiletá cesta z trojské války, plavba Iásona pro zlaté rouno do Kolchidy nebo proslulé opulentní hostiny krále Midase, pozemští hrdinové spolu s bohy si rádi dopřávali dobré jídlo a pití.

A zatímco obyčejní smrtelníci se podle archeology nalezených zbytků jídla živili nakládanými rybami, masem, plackami a kaší, olympské božstvo mytologie představuje především jako konzumenty sladkostí včetně zralého a šťavnatého ovoce a léčivých až halucinogenních látek.

Chutě antického Řecka: Den začínali chlebem namočeným ve víně nebo speciálními palačinkami, které bychom dnes asi nepozřeli

Fíky coby symbol erotiky

S pojídáním fíků se v řecké mytologii setkáváme poměrně často. Plody fíkovníku se spojují s bohem vína a opilství Dionýsa, který si na nich rád pochutnával. Ochráncem fíkovníku byl jeho kolega Priapos, do jehož božského „rezortu“ patřila ochrana plodnosti, ale i zahrad a vinohradů. 

Z dřeva fíkovníků se vyřezávaly sochy tohoto boha, který byl obdařen mimořádně velkým pohlavním údem. Slovním spojením „sbírat fíky" se přeneseně označoval pohlavní styk.

Císař Nero měl rád maso plněné masem, během hostin jedl vleže a mezi chody vyžadoval sex

Lotosové květy pro bezstarostnost

Lotosový květ byl a dodnes je v řadě náboženství důležitým symbolem a posvátnou květinou, přestože mytologický lotos byl zřejmě podobný lilii. Ve starých řeckých bájích a pověstech se s lotosem setkáváme mj. v Odysseově příběhu. Jeho autor Homér popisuje, jak ten, kdo ochutnal lotos, byl bezstarostný a žádný smutek se ho nedotkl.

Podobně se o lotosu zmiňuje i další starověký spisovatel Europides. Podle něj tento květ přinášel spánek a „lethe" (letargii či zapomětlivost).

Historie na talíři: Stavitelé Stonehenge si pochutnávali na mase a měli ingredience na přípravu jednoduchého „cheeseburgeru“

Ambrózie a nektar

Nejčastěji se v souvislosti s božskými obyvateli Olympu mluví o tzv. ambrózii a o nektaru. Ačkoli se tyto pokrmy resp. nápoje někdy spojují, menší rozdíl mezi nimi bude. Základem je v obou případech med.

Ambrózie ve starořečtině znamená nesmrtelnost a na Olymp ji přinesly holubice. Na nebeských hostinách tento sladký medový sirup ostatním podávaly bohyně mládí Hebe nebo nymfa Ambrosia. Pravidelná konzumace ambrózie měla bohům zajistit nesmrtelnost a odlišit se od obyčejných lidí.

Nektar pak měl být trochu omamným nápojem. A vzhledem k tomu, že základní surovinou byl také med, nabízí se srovnání s medovinou.

Julius Caesar snídal vinný střik, k večeři měl kuře na rozmarýnu s dušenou zeleninou. A zřejmě si pochutnával i na pizze

Jablka z ráje?

Tady hraje hlavní roli silák a hrdina Herkules, jehož otcem byl sám nejvyšší bůh Zeus, který ho zplodil s obyčejnou ženou z lidu, byť šlo o dceru mykénského krále.

V celém spletitém a složitém příběhu jde o to, Herkules ukradl jablka ze zahrady Hesperidek, což byly nymfy západu slunce a strážkyně sladkých zlatých jablek.

Zahrada se nacházela v severní Africe a jablka měla poskytovat nesmrtelnost těm, kdo je snědli.

Ve starověkém Řecku bylo maso drahé, jedly se víc ryby. Sparťané vařili polévku z vepřové krve podobnou naší „prdelačce“

Víno pro bohy i smrtelníky

Asi nepřekvapí, že obyčejní smrtelníci, hrdinové i bohové ctili a úplně stejně si užívali víno. Víno bylo spojeno především s bohem Dionýsem, který je dost často zobrazován na starověké řecké keramice.

Zajímavé je, že na rozdíl od moderních a současných zvyků ve starověkém Řecku se víno neservírovalo k jídlu. Vychutnávalo se odděleně na tzv. symposiích (to znamená doslova společné pití), kterých se mohli zúčastnit pouze muži.

A staří Řekové věřili, že víno je prostředkem k přiblížení se bohům. Třeba toho dosáhli...

Náš tip: Hovězí maso na víně podle našeho videoreceptu přiblíží chutě starého Řecka.

Zdroje informací:

tavernamag.com: Food of the Gods

Wikipedia.org: Ambrosia

Přečtěte si také:

• Císař Nero měl rád maso plněné masem, během hostin jedl vleže a mezi chody vyžadoval sex
• Julius Caesar snídal vinný střik, k večeři měl kuře na rozmarýnu s dušenou zeleninou. A zřejmě si pochutnával i na pizze
• Ve starověkém Řecku bylo maso drahé, jedly se víc ryby. Sparťané vařili polévku z vepřové krve podobnou naší „prdelačce“
• Historie na talíři: Stavitelé Stonehenge si pochutnávali na mase a měli ingredience na přípravu jednoduchého „cheeseburgeru“
• Chutě antického Řecka: Den začínali chlebem namočeným ve víně nebo speciálními palačinkami, které bychom dnes asi nepozřeli