KRUTé MANžELSTVí CíSAřOVNY WANRONG: ABSENCI LáSKY KOMPENZOVALA OPIEM. ZEMřELA V KALUžI VLASTNí MOčI

Život a smrt Wanrong, která se provdala za posledního čínského císaře, by se daly popsat jako jedno monumentální utrpení. Její manželství a tehdejší politická atmosféra v zemi nepřinesly císařovně nic jiného než žal, bolest a smrt.

Wanrong, narozenou na konci dynastie Čching, si Pchu I. vybral jako jednu ze svých manželek. Byl to ovšem svazek bez špetky lásky. Musela neustále bojovat o jeho přízeň, což vyústilo v závislost na opiu a duševní problémy. To ale ještě netušila, co ji čeká v zajateckém táboře.

Příběh 15leté konkubíny Li Yuqin: Čínskému císaři Pchu-imu sloužila proti své vůli, nakonec se osvobodila, vdala a měla dvě děti

​Jak se Wanrong stala císařovnou

Budoucí vladařka se narodila jako Gobulo Wanrong v roce 1906 v Pekingu. Její matka brzy zemřela. Zůstal jí tak jen otec, který ve společnosti zastával důležité místo. Jednak působil v administrativní divizi společnosti Qung a také zastával post ministra pro domácí záležitosti císařského dvora. V roce 1911 ale v Číně propukla revoluce. Dynastie Čching byla svržena, což vedlo k vytvoření Čínské republiky.

Navzdory všem politickým změnám si mohl císař ponechat svůj titul. Dospívající císař měl dokonce dovoleno uspořádat svatbu v Zakázaném městě. Nejdříve mu padla do oka dvanáctiletá Wenxiu, tu si ale ještě nemohl kvůli věku formálně vzít. Neochotně tak svolil, že se jeho ženou stane šestnáctiletá Wanrong, Wenxiu byla v pořadí jeho druhou ženou, musel avšak počkat, až dospěje.

Wanrong byla celá nešťastná z toho, že nemůže odmítnout svatbu s mužem, kterého vidí poprvé v životě. Navíc měla plné zuby lekcí etiky a neustálé přítomnosti dvorních dam a eunuchů. Ceremoniál se konal 1. prosince 1922. Když pak měli spolu novomanželé strávit noc, císař v noci z jejího pokoje prchl.

To pro Wanrong znamenalo, že si bude, stejně jak on žít svůj život. Přijala modernu, jazz i anglickou kuchyni. Ráda také příspívala lidem, kteří neměli v životě štěstí. Bohužel ale stále více zabředávala do užívání opia. Mírnila si tím bolest žaludku a hlavy. Za vše mohla žárlivost na druhou manželku. Přestože svého chotě nemilovala, kdoví, co by se s ní stalo, kdyby zůstala na druhém místě.

Drsné čínské svazování chodidel: Dívky bolestivé mrzačení podstupovaly již v sedmi letech. Následky si nesly po celý život

Exil královské rodiny

V říjnu 1924 byla královská rodina donucena opustit Zakázané město. Putovali tak do Tchien-ťin, kde se dostali pod ochranu Japonců. Tam ještě závislost na opiu vzrostla. K tomu se přidala ještě takzvaná neurastenie, která se projevuje migrénami a únavou. Také se čím dál více propadala do deprese. Byla osaměla a znuděná. Ani Wenxiu se takový život, byť byla jeho vyvolenou, nelíbil. A tak císaře jednoduše opustila. Císař to dával Wan za vinu a téměř s ní nepromluvil. Několikrát se kvůli neúnosné situaci pokusila o útěk, vždy ji ale chytili.

Raději se tak přestala ukazovat na veřejnosti. Objevily se u ní psychické problémy, které se opět snažila vyřešit opiem.

Láska bez hranic: Příběh čínského špiona Shi Pei Pu, který 18 let tvrdil svému francouzskému milenci, že je žena

Poslední trýznivá léta nešťastné císařovny

Narušená psychika u Wanrong způsobila iracionální chování. Začala si poměr se dvěma sluhy, přičemž s jedním z nich i otěhotněla. Měla mít dceru, která se však údajně narodila mrtvá. Existuje však ještě jedna, horší verze. Když se o tom dozvěděl císař, měl ze vzteku dítě hodit do kotle.

Po této tragédii se zcela uzavřela. Den i noc trávila ve svém pokoji, kde kouřila opium a jednu cigaretu za druhou. Zřídkakdy vstala z postele, přestala se upravovat, zeslábla a zhubla. Přestala se také účastnit různých oslav. Zatímco císař utekl, Wanrong a její švagrovou v lednu 1946 zatkli komunisté, když se pokoušely zmizet do Koreje.

Zemřela v červnu téhož roku po pěti měsících ponižování, kdy ji její věznitelé vystavovali v cele jako divoké zvíře, trápili hlady a odpírali opium. Bylo jí pouhých 39 let. Když ji ráno přišli zkontrolovat, ležela mrtvá na podlaze vězení v kaluži vlastní moči.

Drezúra čínských dětí: "Vychovávaly" se již v děloze. Po narození je čekala spousta přísných pravidel a společenských norem

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Pchu I.Allthatsinteresting.com: The Tortured Life Of Empress Wanrong, The Last Empress of China

Související články

2024-04-16T14:20:37Z dg43tfdfdgfd