Manžel byl vždycky prakticky smýšlející chlap, který se smál horoskopům a všem ezo věcem. Říkal, že z lidí jen tahají peníze. Měla jsem na to podobný názor. Jenže teď se ten manželův rapidně změnil. Po 45 letech, kdy jsme si žili spokojeně se zbláznil. Jinak to neumím nazvat. On se totiž k těm ezo šílencům přidal. Začalo to celé nevinně. Nastal čas, kdy měl jít do důchodu. Odešel s vědomím, že já půjdu za rok po něm. Prý ten rok bude odpočívat a zvelebovat náš dům. Po společné dovolené mu z bývalé práce volali jestli by jim nepomohl zaškolit nového člověka. Ten, co nastoupil po něm to vzdal a odešel. Byl rád, tak docházel do firmy ještě dva měsíce a něco si k důchodu vydělal.
Výlety po mystické Praze
Doma zkoumal historii a rád bloudil Prahou, nacházel nová místa. Později už to byly výlety po mystické Praze. Vždy odcházel ráno a vracel se odpoledne. Nadšeně mi o všem povídal, co kde viděl a jak to zapadá do těch mystických věcí. Poslouchala jsem tak napůl, spoustě věcem jsem nerozuměla a ani se mi nechtělo se doptávat. Na internetu narazil na partu podobných lidí a rozhodl se s nimi vyjet někam na víkend na Šumavu. Hned jsem si řekla, že pojedu s ním a užijeme si to. Byla jsem ochotná přežít i nějaké ty mystické věci. Odmítl. Prý by mě to nebavilo a nezapadla bych mezi ně. Mám být doma a odpočívat.
Zcela tomu propadl
Přijel absolutně nadšený, že to bylo skvělé a příště jede zase! Jezdil pravidelně, jednou nebo dvakrát do měsíce. Nikdy mě s sebou nechtěl, prý to není nic pro mě. Dělala jsem si z něj legraci, aby mi ho neodlákala nějaká jiná. Smál se tomu se mnou, že to prý nehrozí, jsou tam jen mladé holky a o ty on nestojí. Chvíli to trvalo, ale ulovila ho nějaká šílená ezo koučka. Měnil se mi před očima. Nic není na světě reálné, žijeme ve lži, život je jen iluze, příroda nás volá a my ji musíme spasit. Jen jsem zírala. To, co můj muž kdysi odsuzoval teď provozuje.
Odešel jen se zlomeným šípem
Netrvalo dlouho a stěhoval se k ezo bláznivce. Ona mu totiž rozumí úplně nejvíc ze všech. Ne já, která ho znám roky, ale ona. Chodí spolu objímat stromy, rozmlouvat s počasím, do potní chýše, vytváří si spolu lunární horoskopy, tančí u ohně při úplňku, no prostě samé šílenosti. Můj praktický založený manžel je pryč. Úplně. Odstěhoval se a s sebou si vzal kartáček na zuby, zlomený šíp, kameny a pírko moudrosti. Ostatní prý není podstatné, to je svazující.
Nevím, co dělat
Není to s ní prý o sexu nebo jiných věcech. Je to duchovno, spojuje ho s ní, miluje jí. Jsou to spřízněné duše, které se po letech našly. A já nevím, co dělat. Otevřou se mu někdy oči a pochopí, že se zbláznil? Přijde k rozumu? Nebo už je to ztraceno?
