Meruňky patří mezi oblíbené, teplomilné peckoviny, které s trochu péče lze pěstovat na každé zahradě nebo klidně v nádobě na balkoně jako sloupovitou odrůdu. Meruňky jsou ale trochu „fajnovky“ a neodpustí pěstiteli žádnou chybu, ať se týká výběru stanoviště, příjmu živin či správného řezu. Ale, i když toto všechno dodržíte, stane se, že vám začne postupně odumírat celý strom. V tomto případě bývá na vině ta nejčastější choroba meruněk zvaná mrtvice neboli apoplexie meruněk. Bohužel, jakmile jednou vaši meruňku tato choroba zachvátí, není pro ni již možnost záchrany. Naštěstí ale je řada preventivních opatření, jak se této chorobě vyhnout či její následky co nejvíce minimalizovat.
Houbové onemocnění zvané mrtvice meruněk neboli apoplexie se nejčastěji na stromech objevuje na jaře, nicméně není ničím výjimečné, zjistíme-li přítomnost této choroby i v průběhu vegetace. Jedná se o předčasné odumírání větví a často začíná velmi nenápadně. Nejprve uschne jedna větev, pak další a další a najednou je suchá polovina stromu. Mnozí pěstitelé se mylně domnívají, že usychání stromu je způsobeno nedostatkem vody, nicméně v tomto případě není pravidelná závlaha záchranou a napadenému stromu již nelze pomoci.
Mrtvici meruněk způsobuje houba, která se dostává do cévních svazků stromu a je s ním tak nadobro spojena. Jakmile tedy jednou strom napadne, nelze použít žádný postřik, který by strom ochránil. Jediné, co lze udělat, je odstraňovat napadené části stromu. Záleží také na tom, s jakou intenzitou tato choroba udeří, protože se stává, že i stromy zasažené touto chorobou normálně plodí, ovšem do několika let strom beztak odumře.
Abychom minimalizovali možnost výskytu mrtvice na meruňkách, musíme jim dopřát tu nejlepší péči, protože zdravý a vitální strom bude lépe odolávat případnému napadení. Z toho důvodu je důležitá volba stanoviště, které musí být chráněné a teplé. Meruňky milují slunce a teplo, naopak nesnášejí průvan a tzv. mrazové kotliny. Takže, chcete-li pěstovat na své zahradě meruňku, vysaďte ji někam do zákrytu, nejlépe do rohu živého plotu, někam ke zdi, stěně, tam, kde se opírá slunce. Nikdy ji nevysazujte doprostřed zahrady, kde nebude ze stran chráněna proti větrům a chladu. Meruňky vysazujte nejlépe na jaře, kdy je větší šance, že dobře zakoření. Při podzimním termínu už totiž hrozí, že strom nestačí do zimy zakořenit a může zmrznout.
Největším prohřeškem v pěstování meruněk, jsou zamokřené půdy, kde nám meruňka neporoste vůbec. Stejně problematické jsou půdy těžké. Nejlépe vychází půdy hlinitopísčité, přičemž při výsadbě přidáme na dno jámy kompost či výživný substrát. Pravidelné hnojení jí dopřejte také během vegetace.
Neustále se mezi zahrádkáři vedou pře o tom, kdy je nejlepší prořezávat meruňky potažmo i broskvoně. A právě nevhodný termín řezu je často důvodem, proč je meruňka slabá a více náchylná na choroby a škůdce. Pamatujte tedy, že meruňky, stejně jako ostatní peckoviny, se řežou v období vegetace, tzn. od května do září. Ne dříve, ne déle, protože v obou případech hrozí poškození stromu. S řezem končíme hned po sklizni. Nikdy meruňky neřežte v době vegetačního klidu a každou ránu vždy ošetřete stromovým balzámem. Jakmile totiž ponecháte řeznou ránu bez ošetření, je to vstupní brána pro všechny houbové choroby, včetně mrtvice. Ostatně, ošetření stromovým balzámem provádějte u meruněk vždy, jakmile poškodíte větve, třeba i během sklizně.
Kromě toho, že budete dodržovat hnojení a termín řezu, je důležité vybrat také vhodnou odrůdu meruněk. Současný sortiment již nabízí mnoho odrůd, které jsou speciálně vyšlechtěné a odolné nejen vůči mrtvici meruněk, ale proti většině houbových chorob. Při nákupu stromků se tedy vždy ptejte na odolnou odrůdu.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.