NáPADITý DěDEčEK VYRáBí PRO VNOUčATA úžASNé HRAčKY. V OBCHODě TAKOVé NENAJDETE

Z výroby schodů pro rodinný dům mu zůstaly dřevěné odřezky. A tak raději než aby je vyhodil, začal z nich pan Pavel vyrábět úžasné hračky. Takové, kterým se ty z obchodu nemůžou rovnat. Šikovný modelář má své výrobky propracované do nejmenších detailů.

Pan Pavel (muž si nepřeje, aby bylo zmíněno jeho příjmení, redakce jej však zná) není žádným truhlářským elévem. Modelařit totiž začal ve svých 15 letech. Už jako kluk lepil papírové modely a tvořil ze stavebnic letadla. Později se jeho vášní staly vláčkodráhy. Dnes vytváří dřevěné hračky pro vnoučata.

Nápad vznikl, když Pavel vyráběl schody do rodinného domu z bukové spárovky. Zůstala mu totiž hromada dřevěných odřezků, které chtěl ještě nějak využít. A tak z nich začal tvořit dřevěné hračky pro vnoučata.

Mašinka Oliver

„Jako první jsem vyrobil mašinku se dvěma vagony a tendrem, což je vagonek na uhlí. Je to skládačka, která se dá kompletně rozebrat a opět složit. Netrvalo mi to příliš dlouho. Myslím, že výroba zabrala okolo 14 dní,“ vzpomíná talentovaný muž.

Mašinka dostala jméno podle jeho vnuka Olivera. „Na jeden z vagonu jsem vydlabal i jméno Oliver a vylil ho kovem,“ popisuje modelář Pavel s tím, že vnouček měl z hračky obrovskou radost.

Jednou mu jeho nevlastní dcera zaslala fotku z hračkářství. Byla na ní lokomobila, předchůdkyně dnešních traktorů. „Když jsem se na fotku podíval, tak se mi to vůbec nelíbilo. Nejen zpracováním, ale také použitým materiálem,“ popisuje kutil.

Zasedl tedy do dílny a z hlavy vytvořil dřevěný model. „Myslím, že se docela povedla,“ říká skromě šikovný Pavel.

Plánky nepotřebuje

„Vždycky mě něco popadne a hned začnu vymýšlet, jak bych to mohl udělat. Musím ale říct, že vyrábím zásadně bez plánků. A co k tomu potřebujete? Jenom ruce, dřevo a nápady,“ vtipkuje Pavel.

Jeho dílnu je však možné bez nadsázky nazvat malým truhlářským rájem. I když nemá profi nářadí, umí si poradit. Třeba domácí soustruh vyrobil z vrtačky a stojanu.

Kromě výše zmíněných modelů ze zbytků stavebního materiálu vyrobil i kostičky dřevěné stavebnice, letadlo či herní stěnu, kterou si údajně poručili „mladí“.

„Někde ji viděli a líbila se jim. Je to pro děti skvělé, protože si při hraní trénují motoriku. Na herní stěnu jsem zavěsil různé věci; například kuchyňský časovač či závitovou tyč, na níž jsou různé matky a podložky. Vnouček se tak nejen baví, ale i učí. Líbí se mu to,“ pochvaluje si modelář Pavel.

Promyšlené do detailů

Další z výrobků pana Pavla - vagon s funkčním železničním jeřábem - zase zdobí jeho vláčkodráhu. Vnoučkovi to prý samozřejmě neuteklo, takže si prý taky jeden přál.

„Udělal jsem mu proto autojeřáb. Pamatuji si, že mi tehdy bleskl hlavou anglický Bedford. Z hlavy jsem ho začal modelovat. Jeřáb je kompletně funkční a má ovladatelný výložník. Lano jsem udělal z konopného provázku. Je to docela velký model, myslím, že má přes 50 centimetrů,“ vzpomíná kutil.

Přední osa jeřábu je výkyvná, aby vyrovnávala terén, když s ním vnouček jezdí. „Nápravy vyrábím tak, že do osy zapustím hliníkovou trubičku, do níž vložím bukovou kulatinu. Funguje to skvěle. Když totiž dáte dřevo na dřevo, tak soukolí začne vrzat. Nechtěl jsem, aby mu jeho krásné auto vydávalo nepříjemné zvuky,“ uvádí šikovný senior.

Nakonec mu zůstaly ještě kousky materiálu, z nichž vyrobil traktor s vlekem.

„Vnoučci i dcery jsou spokojené,“ říká spokojeně senior Pavel. „Líbí se mi, že pro ně mohu něco pěkného vytvořit. Teď ale bude s dílnou na chviličku pauza, protože začíná jaro. Už se těším na práci na zahradě,“ dodává s úsměvem závěrem.

2024-04-19T04:28:37Z dg43tfdfdgfd