Dnešní novomanželé společně jedí tradiční knedlíčkovou polévku z jedné lžíce jako symbol schopnosti spolupracovat a rozdělit se. V dobách našich předků byly ale polévky leckdy jediným způsobem, jak využít omezenou zásobu surovin a nakrmit všechny příchozí hosty.
Maso jako důležitý zdroj bílkovin nesměl chybět ani na svatební hostině. Maso se podávalo nejčastěji vařené či pečené hovězí nebo drůbeží, jídelníček našich předků sestával i z ryb či vepřového. Ryby měly velký úspěch také jako uzené maso, které se naporcované na menší kousky dalo fermentovat nebo nakládat.
Hojně zastoupené byly v historii vždy také luštěniny a obiloviny. Obě suroviny mají opravdu pestré využití, hodí se do salátů, polévek i jako hlavní chody. Jejich kombinací totiž získáte všechny potřebné bílkoviny. Zkuste je před dalším zpracováním naklíčit nebo fermentovat, tak, jak to dělaly už naše prababičky.
V letním a podzimním období se stoly prohýbaly zeleninou. Podobně jako obiloviny či luštěniny, i zelenina je velmi tvárná co do způsobu zpracování a uchování. Na svatebních hostinách se objevovala syrová, vařená, pečená i nakládaná, během sezóny nesměly chybět na stole pokrmy z čerstvých hub.
Žádná svatba se neobejde bez pečiva. Dříve nesměl na slavnostních tabulích chybět kulatý pšeničný nebo žitný chléb. Svým tvarem symbolizoval uzavřený kruh, podobně jako prstýnky, a novomanželé bochník chleba společně zakrojili.
V 19. století ovšem bochník chleba postupně ustoupil svatebnímu dortu, který k nám přišel z viktoriánské Anglie.
Bez svatebních koláčků se neobešlo svatební veselí už ve středověku. Pečivu pak dominoval nevěstinský koláč. Jeho základem byla kulatá buchta, do které se zapichovaly vykrojené figurky. Koláč se zdobil pentlemi a jeho příprava zabrala i několik dní.
Zdroj informací: časopis Apetit, KalorickeTabulky, ČRoOlomouc, JimeJinak, ČRoRegion
2024-05-10T07:19:14Z dg43tfdfdgfd