Většině zahradníků či zahrádkářů je patrně úplně jedno, že plzáci nepatří mezi slimáky, ale jedno to není. Tito invazivní plži se k nám dostali asi v polovině 20. století z Pyrenejského ostrova, ze Španělska a jižní Francie, u nás nemají žádné přirozené nepřátele a štítí se jich i většina zahrádkářů, kteří jinak obyčejné slimáky často sbírají jednoduše holou rukou nebo v rukavicích. Slizáci španělští však, kromě toho, že jsou dost velcí, produkují také velké množství nepříjemně lepkavého slizu.
Plzáci španělští (Arion vulgaris) dorůstají do délky až 10 cm a mívají nejčastěji výrazně rezavé zbarvení. Na první pohled je poznáte také podle dýchacích otvorů, které jsou velmi dobře viditelné a umístěné v přední části těla. Slimáci mají naopak dýchací otvor umístěný v zadní části štítu a na hřbetní straně ocásku.
Plzáci, ale stejně tak i obyčejní slimáci, si nejraději smlsnou na mladých rostlinách. Chránit před nimi musíte především malé semenáčky téměř všech rostlin, květin i zeleniny.
Plzáci si pochutnají téměř na všech druzích listové zeleniny, ale libují si v hlávkovém salátu, zelí stejně jako na jahodách či na jiném ovoci. S oblibou zalézají do kompostu, kde nejen že konzumují tlející rostliny, ale také zde kladou svá vajíčka. Proto je velmi vhodné, zvolit pro kompost umístění co nejdál od záhonů.
Plzáci se raději vyhnou příliš aromatickým bylinkám, jako je levandule, tymián nebo šalvěj, nechutnají jim ani cibuloviny, zejména ty opět aromatické, jako je cibule nebo česnek. Ani pažitka či petržel plzáky nezajímá.
Plzáci se také vyhýbají rostlinám, které se před nepřáteli brání nepříjemně pichlavými trny. Na růžích proto plzáky, ale ani obyčejné slimáky, nenajdete.
Zdroj: https://www.hubeni-skudcu.cz/blog/plzak-spanelsky-nevitany-host-zeleninovych-zahonu/; https://www.pasti.cz/blog/plzak-spanelsky-jak-na-nej/