Přemýšlíte o tom, kolik peněz vás stála uplynulá topná sezóna? Jistě to byl nemalý zásah do peněženky. Vysaďte do své zahrady některé z rychle rostoucích dřevin. Pokud je budete každoročně prořezávat, získáte z jejich silných větví pěkná polínka do kamen. To však není jejich jediný benefit. Květy lísky i vrby zajišťují první jarní potravu pro hmyz a líska vás potěší i bohatou úrodou oříšků.
Malou část dřeva do kamen si můžete pořídit i při pravidelném prořezu ovocných stromů, ale existují dřeviny, které rostou tak rychle, že vám zajistí významnou část vaší každoroční spotřeby palivového dřeva. Nejčastěji se v této souvislosti zmiňují japonské topoly, olše a jasany, ale stejnou službu vám udělají i obyčejné vrby a lísky, které si můžete snadno namnožit i sami. Většinou stačí jenom zapíchnout šikmo seříznutou větvičku do vlhké půdy.
Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi nenáročné dřeviny, můžete vrbu i lísku vysadit kdekoliv v koutě zahrady a za 2-3 roky, později každoročně, vyřezávat palivové dřevo, jehož výhřevnost je srovnatelná s hnědým uhlím.
Obyčejná líska má středně tvrdé dřevo s poměrně vysokou výhřevností, jen o trochu nižší, než oblíbené palivové dřevo dubu či buku. Vrba pak má dřevo měkké a hodí se spíše pro zatápění. Důležitá je však vždy vlhkost dřeva. Čerstvě pořezané větve do kamen nepatří, dřevo musí důkladně vyschnout, nejméně do dalšího roku.
Nenáročné dřeviny, jako jsou právě vrby a lísky, můžete využít i jako vysoký živý plot kolem zahrady. Pokud je necháte volně růst, vytvoří tyto keře významnou protihlukovou i protiprachovou bariéru. Každoroční prořezávání nejsilnějších větví jejich funkci nijak neohrozí ani neomezí.
Vrby můžete řezem tvarovat, ale nijak je nepoškodí ani důkladné seříznutí tzv. na hlavu, kdy odříznete všechny větve a ponecháte pouze silný kmen. Řez provádíme nejčastěji na jaře, ale vrbám nevadí ani řez podzimní či letní.
Ani lísky nejsou na řez nijak choulostivé. První zastřihnutí větví nad 4. – 6. očkem provedeme po výsadbě, později keře prořezáváme nejčastěji na jaře, ale nejsilnější výhony, vhodné na palivové dřevo, můžete řezat i na podzim. Nezapomeňte, že líska nejvíce plodí oříšky na jednoletém dřevě postranních větévek, proto jich na keři ponechte co nejvíce. Dbejte také na dostatek světla v koruně keře.
Lísku můžete pěstovat jako strom i keř, ale stromové varianty rostou mnohem pomaleji než keře. Lísky rostou původně v mírném pásmu celé severní polokoule. Dobře se jim daří na slunci i v polostínu, případně i ve světlejším stínu. Na půdu jsou lísky nenáročné, nejlépe jim vyhovuje běžná hlinitá půda nebo i půda jílovitá s vyšším obsahem vápníku a se střední až vyšší vlhkostí.
Lísky nasazují převislé jehnědy, samčí květy, již na podzim a rozkvétají v předjaří, kdy nakvétají i květy samičí a stávají se tak od poloviny února do dubna důležitou první potravou pro užitečný hmyz. Stromovité lísky kvetou až ve věku 25-30 let, keřovité mnohem dříve. Plody lísek, známé lískové oříšky, mají v oblibě lidé i divoká zvířata, například veverky.
I vrby náleží mezi velmi rychle rostoucí dřeviny, které se pěstují jako okrasné stromy i keře. Vrbové proutí se využívá v košíkářství i na tvorbu plotů.
Vrby nejlépe prosperují ve vlhčí půdě, v nížinách i v podhůří, téměř po celém světě. Z hlediska ekologie mají vrby nezastupitelné místo v přírodě, protože jejich časné květy poskytují důležitou potravu pro užitečný hmyz.
Zdroj: www.zahradabrno.cz, www.avydon.cz