KDYž JE NáHRAžKA JEšTě HORší NEž CUKR. NOVé UMěLé SLADIDLO NEOTAM MůžE POšKODIT STřEVA A MIKROBY, KTERé V NICH žIJí
Umělé sladidlo neotam může výrazně poškodit střeva, a to hned dvěma způsoby. Zaprvé tak, že narušuje vrstvu buněk, které vystýlají střevo. A zadruhé tím,...
Umělé sladidlo neotam může výrazně poškodit střeva, a to hned dvěma způsoby. Zaprvé tak, že narušuje vrstvu buněk, které vystýlají střevo. A zadruhé tím, že způsobuje onemocnění dříve zdravých střevních bakterií, což vede k jejich napadení střevní stěny. Podrobnosti popisuje na webu The Conversation docentka Havovi Chichger z Anglia Ruskin University.
Studie publikovaná 24. dubna tohoto roku v odborném časopise Frontiers in Nutrition je první, která ukazuje dvojí negativní účinek neotamu na střevo, který vede k poškození podobnému tomu, jaké se projevuje u zánětlivých střevních onemocnění a sepse.
Umělá sladidla jako reakce na daň z cukru
Začněme důvodem, proč se ve Velké Británii začala ve značné míře používat umělá sladidla. Před šesti lety totiž britská vláda zavedla ve snaze o snížení dětské obezity daň z nealkoholických nápojů. Takzvanou „daň z cukru“ musí zákazníci platit za nápoje s přidaným cukrem.
Výše této daně se odvíjí od množství cukru na 100 mililitrů – za nápoje s méně než 5 gramy na 100 mililitrů se neplatí žádná daň, v případě nápojů s 5 až 8 gramy je daň 18 pencí (cca 5,30 Kč) za litr a u nápojů s více než 8 gramy cukru na 100 mililitrů činí 24 pencí (cca 7,06 Kč) za litr.
Výrobci reagovali docela logicky – aby udrželi ceny nápojů v rozumných mezích, začali omezovat množství přidaného cukru. Od zavedení daně tak došlo v nealkoholických nápojích k téměř 50% snížení průměrného obsahu cukru. Snížení obsahu cukru sice řeší problém dětské obezity, ale neposkytuje spotřebitelům stejný vjem sladké chuti, na jaký jsou zvyklí. Výrobci proto začali nápoje sladit umělými sladidly.
Na scénu vstupují sladidla nové generace
Umělá sladidla jsou chemické sloučeniny, které jsou až 600× sladší než cukr, mají velmi málo kalorií a z pohledu výrobce jsou levné a snadno použitelné. Z těchto důvodů se již mnoho let v potravinářském průmyslu používají sladidla jako je aspartam, sukralóza a acesulfam draselný.
V posledních několika letech se však v této oblasti objevily určité kontroverze. Hned několik studií naznačilo možné zdravotní problémy spojené s konzumací umělých sladidel, od gastrointestinálních onemocnění až po demenci. Ačkoli se jejich škodlivost zatím přímo neprokázala, připravila se tím půda pro vývoj nových sladidel, která se snaží předejít případným zdravotním problémům.
Sladidla nové generace jsou až 13 000× sladší než cukr, nemají žádné kalorie ani pachuť, na kterou si zákazníci často stěžovali. Příkladem nového typu sladidla je neotam, který byl vyvinut jako alternativa aspartamu s cílem poskytnout stabilnější a sladší verzi tradičního sladidla. Je velmi stabilní při vysokých teplotách, což znamená, že je vhodnou přísadou pro použití v pečivu. Používá se také v nealkoholických nápojích a žvýkačkách.
Neotam pod mikroskopem
Neotam byl sice schválen pro použití ve více než 35 zemích, nicméně Evropská agentura pro bezpečnost potravin v současné době toto sladidlo přezkoumává v rámci série hodnocení rizik. Ačkoli bylo prokázáno, že neotam mění profil střevních bakterií, jen velmi málo výzkumů zkoumalo jeho vliv na buněčné úrovni.
V rámci nové studie vědci použili buněčný model lidského střeva a modelové bakterie z lidské střevní mikroflóry, aby zjistili, jak může neotam konzumovaný ve stravě ovlivnit zdraví střev. Ukázalo se, že ve vyšších koncentracích může zabíjet buňky, které vystýlají střevní stěnu, a v nižších koncentracích může způsobit větší náchylnost střeva k průsakům. Oba tyto účinky mohou mít za následek zánět střeva.
Vystavení lidských střevních buněk přípustnému dennímu příjmu neotamu způsobuje odumírání buněk. Je však třeba poznamenat, že vzhledem k tomu, že neotam je intenzivně sladký, je nepravděpodobné, že by člověk ve své denní stravě konzumoval takové množství sladidla, aby tohoto množství dosáhl.
Rizika umělých sladidel
Nicméně i při nižších koncentracích neotamu, které se mohou vyskytovat ve stravě, vědci zjistili, že narušení střevní buněčné bariéry je dostatečné k tomu, aby ho bylo možné spojit se zvýšenou pravděpodobností vzniku infekce v těle.
U modelů střevních bakterií typu E. coli a E. faecalis neotam bakterie nezabíjel, ale naopak zvyšoval jejich schopnost vytvářet „biofilmy“. Když bakterie vytvoří biofilm, shlukují se k sobě jako ochranný mechanismus, který je činí odolnějšími vůči antibiotikům. Studie také ukázala, že neotam zvyšuje schopnost E. coli napadat a zabíjet lidské střevní buňky.
Tato zjištění jsou velmi podobná výsledkům získaným u tradičních sladidel, jako je sukralóza a aspartam. Naznačují, že sladidla nové generace nemusí být řešením, ve které se doufalo. Stále tedy zůstáváme u zapeklité otázky: jak si ve stravě a nápojích vychutnat sladkou chuť, aniž by nám cukry a nyní i umělá sladidla ničila zdraví?
Přečtěte si také:
2024-05-02T12:39:40Z dg43tfdfdgfd